Já, legenda

... aneb jestli se nebojíte tmy, tak teď začnete.

Will Smith se nám představuje jako Robert Nevill ve filmu o kterém těžko říct jestli je akční, hororový, nebo kritický k dění ve světě.
Řekl bych, že jde o kombinaci všeho. Podobně jako u Já, robot jde o vizi budoucnosti, která se nejeví zrovna růžově. Zmutovaný vir spalniček, který měl léčit rakovinu, se vymkl kontrole a začal spouštět apokalipsu. Ještě že se vše odehrává na Manhetonu, takže byl ostrov odělen,i když ne zrovna úspěšně, od zbylého světa do karantény.
Našeho hrdinu (legendu?) potkáváme tři roky po neštěstí v roce 2012. Jako jediný immuní na vir zůstává na ostrově, loví jeleny, stará se o psa, poslouchá three little birds a abych nezapoměl občas loví mutanty aby našel protilék na virus.
Mutanti zvaní darkseekers (v češtině světloplaší) jsou podobní upírům z bladea, jen se chovají víc animálně. Jako správní upíři, jsou alergičtí na světlo, agresivní a vzhledem k nedostatkům potravy na ostrově i dost hladoví.
Žít tři roky osamotě jen se psem se na naší legendě ovšem značně podepíše. Vytvoření imaginárních přátel z figurín, znalost shreka slovo od slova jedinej živej přítel je Samantha - pes jeho dcery.
Sledujeme tak nejen boj s virem nebo civilizací, ale i se samotou a sociální nevyrovnaností. I když se zde setkáváme s klasickými klišoidními scénami hollywoodských akčňáků, jsou tu i pozitivní faktory. Kritika společnosti a obavy z budoucnosti a hrátek s farmacií. Leknout se při sledování tohodle bijáku není nic těžkého, přirovnal bych ho dějem, nebo spíš některými jeho částmi k survival horor hrám. Začínáme idilkou, ale vše se zvrtne a během pár chvil je všechno jinak.

Myslím, že sledováním filmu určitě nezmaříte svůj volný čas a nejspíš se ani nebudete nudit. Nejedná se o další bezmyšlenkovitý akční film, ale také to není žádný objevný kousek. Will Smith hraje perfektně. Sehrát rozhovory s figurýnami a nebo se pokoušet o návrat do sociálních vazeb při nečekané návštěvě se mu povedlo parádně. O ostatních rolích však nemůže být více méně řeč. Smith sehraje prakticky vše sám a je zajmavé kolik (nejen) monologů se dá vložit jedné postavě do úst.

8,5/10