Thursday, October 30, 2008

ZNC a jiné zážitky

Napadlo by někdy někoho z vás, že úterní vojenská přehlídka může ovlivnit váš návrat domů ve středu večer? Mně ne, chyba. Všechno ale pěkně popořadě.

Je to už pár dní co se mi konečně povedlo dlomuvit se s Luckou (mango) konečně na nějakém tom srazu, dokonce spojeném s koncertem skupiny Znouzecnost na kterou mě prvně vytáhla Lucka asi před rokem a říkal jsem si, že by bylo fajn si to zopáknout.

Koncert byl v Rock Café, kde se hraje bohužel (naštěstí?) jen do deseti. Vše trvalo stejně dlouho jako běžný americký film - asi 90''. Stejně jsme se nakocen silou vln, které se kroutily atmosférou nakonec přesunuli do předsálí, kde se dalo pohodlě si sednou, popít pivko a normálně pokecat. Prostor zbyl i na taktilní úchylky některejch z nás, že? ;)

Všechno bylo fajn, Lucie mi představila svého dlouholetého kamaráda Bernieho a myslim, že jsme si rozuměli celkem dost.
Každopádně čas se nachýlil a já chtěl stihnout alespoň poslední autobus směr Kladno. Kvůli úterní předhlídce byly ale všechny autobusy přesunuty z Dejvic až do Stodůlek i na celou středu. Když jsem jel do Prahy, ptal jsem se řidičů ve Stodůlkách, kde nebyl jediný jízdní řád, jestli všechny autobusy tedy ještě jezdí dneska (čti ve středu) jezdí ze Stodůlek, když jsem se dozvěděl, že prej ano, jel jsem do rokáče.

Procitnutí nastalo, když jsem přijel ve čtvrt na jednu do stodůlek a tam jsem se dozvěděl, že poslední a jediný autobus co jede po půlnoci jede už z Dejvické... Nebyl jsem jediný, kdo uvízl v těhle zapadlých končinách kvůli totálnímu nedostatku informací ze strany dopravních podniků a tak se mi naštěstí povedlo sehnat lidi na složení se na taxi až do kladna... Děkuji vám ČSAD.
Mezi tím, jsem stihl obvolat ještě několik dalších lidí, musim poděkovat Lucce, která kvůli mě ještě projížděla v půl jedný idos.

No prostě koncert i cesta domů trvali stejně dlouho, ale koncik byl o hodně lepší :)

Na závěr jeden komix co dneska zrovna vyšel a absolutně se hodí k jedné včerejší hlášce, asi znamení :D


PS: fotky z akce jsou na facebooku, možná udělam edit a prá jich přidám sem :)

edit: nakonec přidám jen jednu fotku, zbytek na facebook

Tuesday, October 28, 2008

Vzpomínky na dětství

Jedna z mých oblíbených cartoonovek z dětství, na kterou jsem si dnes vzpoměl, se jmenuje Courage the Cowardly Dog. Neuvěřitelné příběhy psa a jeho postarších pánů, kteří žijí "in middle of nowhere". Ti mají neuvěřitelnou smůlu na zvláštní individua, ktará jim zasahují do života. Chudák ustrašený růžový psík pak musí chránit své majitele, kteří většinou vůbec netuší, že se děje něco nekalého.

Našel jsem pro vás jednu malou ukázečku z dílu s Freaky Fredem, ale záporáků tam bylo daleko víc a i daleko důmyslnějších. No kdo neviděl, asi nepochopí.

Courage the Cowardly Dog - Freaky Fred



edit: objevil jsem jednu celou epizodu

tady je

Sunday, October 26, 2008

Sobotní výlet

Konečně jsem se tak nějak probudil a jsem schopnej začít ťukat do klávesnice. Chtěl bych dnes popsat včerejší výlet s přáteli a přidat pár fotografií. Zbytek fotek asi bude na facebooku.

Janka s Katkou přišly s nápadem už někdy před čtrnácti dny, že bychom mohli vyrazit na výlet a hned i věděli kam. Vyrazili jsme k Menhiru u Klobuk, což by se dalo nazvat něčím, jako českým skromnějším Stonehange, dalším cílem naší výpravy byla vesnice Panenský Týnec, kde se skrývá nedostavěný kostel nesoucí stejné jméno.

Původní plán byl ten, že se ráno (čti "po desáté hodině") sebereme a vyrazíme. Naberu Pavla a pojedeme směr slaný pro holky. Díky Wondřejově lenosti, jsem se však ale rozhoupal až někdy po čtvrt na jedenáct, možná později a ve Slaném auto zastavilo až po jedenácté.
Nabrali jsme Janku a jelo se čekat na Katku. Nastal první problém kdy auto odmítlo poslušnost a prostě nestartovalo. Zoufale jsem seděl v autě, zamkl jsem dveře a mlátil hlavou o volant. Pavel, jediný kdo se mnou zůstal v autě - v nebezpečné zóně mého hněvu a zoufalství, se rozhodl opustit palubu, ale přes zamčené dveře spustil alarm, naštěstí jsem si pamatoval grif na jeho zastavení. "Poslední pokus, pak to auto vyhodím jeho vlastním okýnkem" říkám si. Otočím klíčkem a BANG auto naskočilo. Zázrak. Všichni naskákali do auta a naše výprava mohla vyrazit.

Po menším bloudění a hledání odbočky na dálnici se nám povedlo dorazit k tíženému prvnímu cíli. Před tím, než se naše těla mohla nabíjet silou Menhiru, vydali jsme se za dravcem, který seděl na hromadě sena. Pták odletěl okamžitě co nás viděl. Každopádně seník posloužil jako zdroj zábavy na několik dalších minut.


Když sena bylo dost, rozhodlo se, že se půjde konečně k tomu tajemnému kamenu. Ten byl buď přímou čarou přes pole, nebo trochu se zacházkou po silnici. Ovšem, když někdo bude chtít jít přes pole, bude celý od bahna. "To je přeci jasné" řekne si běžný čtenář Wondřejova blogu. Pro toho jsem navrhl jít po silnici. Ženská část naší skupiny se ovšem rozhodla, že přes pole to vyjde na stejno a že je to kratší.

Už ze silnice jsme je viděli, jak si nabalují hroudy bahna na boty a že muži měli zase jednou pravdu.

Pak už mohlo začít samotné menhirování. Energie, kterou jsme hledali však asi v sobotu nepracuje a tak se šlo o dům dál.

Udělali jsme si zastávku na benzínce, koupili si něco málo k jídlu atd a chtěli odjet. Auto nenaskočilo!
Zoufalství. Mlácení hlavou o volant. Posílání Katky dál od auta pro případ, že je to její vina.
Nic.
Po několika telefonech s předchozím majitelem se mi povedlo zjisti, že auto má imobilizér a jak ho vypnout...

Jelo se dál.

Panenský týnec už na nás čekal. I zde má energie působit a můžu říct, že ten pocit na mě trochu padl, ale možná šlo jen o sugesci. Každopádně vše působilo úžasnou atmosférou a hra světel a stínu na stěnách byla opravdu úžasná.

Chvíli se posedělo v blízkosti starobylé stavby a jelo se domů. O bloudění a hledání letiště se zmiňovat nebudu.

Zahráli jsme si aktivity pod širákem a já už opravdu chtěl jet, protože se začalo stmívat a domů jsem měl jet sám. Dopadlo to tak, že domů jsem jel za tmy a na Slánsko padla mlha hustá jak mlíko. Vidět bylo místy nanejvíš 2 metry daleko a já se opravdu bál, že nedojedu. Vše nakonec dobře dopadlo a já tak můžu sepsat tenhle článek a přidat písničku na neděli.

Dnes si dáme jednu odpočinkovou od Jamiroquai. Protože ovšem originální video, nejde dát sem, musím přidat verzi "MikuMikuDance" která je animovanou verzí originálu, ten běží v dolním rohu videa.

Jamiroquai - Virtual insanity


Friday, October 24, 2008

Volit Voly

Dnešek popořadě

Nechal jsem si bohužel ujít konferenci našeho eurokomisaře Špidly a tak jsem mu nemohl vyčíst jeho nový eurovýmysl o kterém se tak barvitě píše v říjnovém Reflexu. Ano autor článku asi trochu přeháněl, když vytvořil jakýsi eurosci-fi, ve kterém vzniká v evropě totální puritánství, ne však protože by lidé v Evropě změnili svůj pohled na svět, ale ze strachu z nového euronařízení.
Toto nařízení by, ve stručnosti, mělo zařizovat to, aby nedocházelo k obtěžování a diskriminaci v jakékoli podobě ne jen na pracovišti, ale i kdekoli jinde.
V praxi by to pak mohlo znamenat, že žalovat by se dalo prakticky kohokoli, kdo by vás nějak urazil nebo jinak insultoval... Trochu demence podle mě. No snad to neprojde v platnost.

Odpoledne fajn strávený a další kafé bodík

A když už jsem seděl doma, sledoval jsem televizní noviny a zjistil, že už začlo druhé kolo voleb. Když jsem viděl výsledky prvního kola byl jsem trochu v šoku, proč socani maj okupovat celou naši zem? To přece nejde jen tak. Zajmavé bylo zjištění podle jedné ankety na kecy.roumen.cz kde většina lidí zaškrtla, že volit nebyli vůbec (ano jsou tam určitě i návštěvníci, kteří ještě ani volit nemohou) a druhá největši množina byla ODS. Myslím, že je to ovlivněno stářím uživatelů internetu. Lidí nad 50, podle mě nejčastějších voličů ČSSD a komunistů, je na netu málo a těch několik málo co se po něm brouzdá, zná většinou jen pár svých stránek, které navštěvuje a další jako rouming už vůbec neobjeví.
Ne ne socani, nic zadarmo nedostanete.

Tentokrát zase bez písničky. Ani nevim co bych k tomuhle měl přidat :D

Thursday, October 23, 2008

Za vším hledej ženu

Myslel jsem, že až do víkendu se s vámi s ničím nepodělím, ale přišel mi na icq skvělý dokument (tentokrát v češtině!) o muži co 7 (slovy sedm!) let nevystoupil z auta. Zvláštní jak člověk může jednoduše propadnout něčemu, podle mě zcela zbytečně.

Názor si můžete udělat sami, jen upozorňuji, že video má bez mála 20 minut, každopádně stojí za shlédnutí.

Fanda co žije ve svém Mercedesu vám tak ukáže, jak se člověku dokáže změnit život od základů.

Dokumet od streamového uživatele co si říká v7m, který je podle všeho prací na filmové škole se jmenuje TurboDiesel.



Thx JeniCZek

Wednesday, October 22, 2008

týden zbývá

Tak se jdu zase vylejt, nemyslim tim, že bych se šel někam opít (i když co jeden ví), ale spíš to, že du přidat další blogowebovskej článek.
Tak, začneme od píky. Ve škole se konečně začíná rozplétat a rozpínat sociální síť, lidé se poznávají a už se šlo i pít. Bohužel někteří co posezení nečekali, přijeli do školy autem a tak odjížděli dříve (a zrovna sem měl na to pivko docela chuť :))
Snad se akci povede zopakovat nebo naopak ještě zlepšit někdy příští týden. Byl bych rád kdyby se nějaká akcička povedla.

O víkendu mně ještě čeká jeden výlet, ale o něm až později a rozsáhle :)

A hlavně příští středu, už za týden, hraje Znouze v Rock Café, tak tam nesmim chybět, skvělá muzika ve skvělé společnosti, co víc si nakonec přát.

Čekejte mě zase v neděli.

Monday, October 20, 2008

Já Vás zanedbal

Nevim, jak se to mohlo stát, ale zapomněl jsem vložit, už klasický song na neděli. Proto to napravím dneska a dám sem song, který vás snad volně veme do dalšího týdne.
Tuhle neděli na vás nezapomenu a slibuju i jednu fotoreportáž, jako záplatu.

Takže song na neděli pro tohle pondělí a nový týden bude *fanfára*

vyklidněná pecka

Hooverphonic - Mad About You



Měli by jste taky slyšet pecky jako World Is Mine nebo Sad Song

Hlavně první vám zvedne náladu snad ještě víc, druhý jak už název napovídá, neni tak veselý, na druhou stranu je to fakt fajn písnička.

Pádim do školy, tak se mějte a hodně štěstí do nového týdne


PS: udělal jsem aktualizaci článku Jak stahovat z youtube Mp3 zdarma

Friday, October 17, 2008

Party time

Je pátek, tak počítám s tím, že většina lidí vypadne ven a po týdnu školy a práce se půjde bavit.
Abych vás trochu naladil, mám pro vás na dnešek tuhle novou taneční pecku, tenhle styl sice neni uplně můj šálek čaje, ale přeci se nebudu omezovat jen pár hudebními prvky, že?

Po třetí měním tenhle odstavec, tak jak nacházím různé verze tohodle songu. Původně tu měla být jedna mixovaná verze tu jsem však zavrhnul, pak originální video, plné krásných partychicks a pak jsem kliknul na verzi, kterou zde zveřejním. Protože nejde (nebo jsem alespoň neobjevil způsob jak) dávat embed high quality videa, tak přidávám, tohle video, komu se to nelíbí. Tobu to bude stačit, koho to zaujme, klikněte si na video a na youtube si dejte high quality, má o poznání lepší zvuk.

Ben DJ ft. Sushy - Me and Myself (rmx)



nebojte v neděli to bude zas něco vyklidněnějšího :)

Wednesday, October 15, 2008

stručně

Dětem začaly růst kolečka na patách

Wondřejovi narostla 4 kola

Práce někdy vyžaduje víc, než jen pracovat

Lidé strašně rádi zapomínaj na to, co dobrého pro ně kdo udělal, ale sebemenší zlo si budou pamatovat až za hrob.

Má cenu nalít si sklenku a i když víte, že jí nemůžete vypít?

Sunday, October 12, 2008

Neděle s cenzurou

Tak tu máme další p***anou neděli, zítra je další zk***ený pondělí a já jsem celej rozlámanej z ku***sky velký hromady uhlí co jsme museli včera sklízet. Alespoň se mi už k***a ozvali z práce kdy bude ten bl**j pohovor.
Ptáte se, proč píšu jak ču**k celej tenhle post? Protože jsem vymyslel písničku na neděli, která si z veškeré té posrané (hups :D) cenzury dělá tak trochu srandu.

tak enjoy, je to celkem fajnová pecka a má to i pěknej klip.
Autorů se na tomhle klipu podílelo víc než obvykle takže i název bude delší

FATBOY SLIM -THE BPA TOE JAM FT. DAVID BYRNE & DIZZEE RASCAL

Wednesday, October 8, 2008

Další krok na cestě vysokoškolské

Tak jsem úspěšně prošel další obřadní ceremonií a to Imatrikulací.
Imatrikulace je obřad, při kterém se vysokoškoláci, začínající studium, oficiálně příjmají mezi studentstvo. Ač jde o akt nepovinný, a je to spíše formalita, na většině škol se na imatrikulaci velice zakládá.
Každopádně, rituál jsem si přetrpěl, a můžu si říkat studente, jen aby mi to vydrželo.

Sunday, October 5, 2008

Musím to zvládnout

Pátkem na mě nastoupila po několika měsících škola. Od maturity jsem se více méně flákal a od konce prázdnin se nemůžu chytit v žádnym jobu. Staví se tedy proti mě několik nových výzev, který musím a chci zvládnout.
První tou hlavní je teď škola. Se studiem by však až takový problém, alespoň ze začátku, nemusel být, díky mým už nabytým vědomostem.
Další je už zmiňovaná práce. Chci se od něčeho odpíchnout a začít si vydělávat kolik to jen pújde. Ono když teď jeden má na krku další hladovej krk kterej bude muset živit, neni to nic lehkýho.
No a poslední, můj soukromý plán, je naučit se konečně pořádně ten zatracenej mind control. Pořád to ještě neni na 100% ale o tom snad až někdy příště.

Jo a ptáte se mě co ve škole? Ve škole je to fakt špica, dva volný dny, možná i pár dobrejch spolužáků a nejspíš se naučim docela solidně rusky. Co mě sere je, ale to, že budu muset trpět dalších několik let němčinu.

A abych neopomenul písničku na neděli, která se mi daří, pravidelně přidávat, pustíme si dnes něco trochu jiného než je tady zvykem. Je to remix songu od Sunchase

Yana Kay & Sunchase - Remember Me (ill skillz remix)



Dobrou noc, snad přežiju zítra do sedmi ve škole :)

PS: funny obrázek, aneb jak se dá dostat přes seznam na wondřejův blog :D