Wednesday, January 13, 2010

30 centimetrů kalamity

Ti z vás, kteří občas vyjdou ven, nebo alespoň roztáhnou žaluzie si jistě všimli jistých změn, které se teď venku odehrávají. Říká se tomu zima a sníh.
Sněhu podle průzkumů napadlo nejvíce za posledních 17 let a máme tu kalamitu. Pohroma v podobě souvislé sněhové nadílky, která zejména městům komplikuje život. V posledních dnech se díky těm pár centimetrům bílé hmoty ze mne stal chodec a tak jsem začal pozorovat věci z jiné perspektivy.

Při cestách Prahou si jeden všimne toho, že ačkoli je centrum krásně udržované a dokonce i měští strážnici pomáhají s lopatou v ruce, okraje Prahy jakoby nestálo za to jakkoli opečovávat. Ne jen Praha, ale i Kladno se tak změnily v polární krajinu, kde auta projíždět ještě mohou, ale chodci by měli asi být vybaveni běžkami, nebo cepíny. Chodit v nánosech sněhu, kluzkých a místy hlubokých několik centimetrů je utrpení a to mluvím za sebe - mladého člověka, který ačkoli není sportovcem, přeci jen zvládne projít závějí. Být důchodcem, neumím si představit ani cestu do Alberta pro rohlíky.
Zajimavým faktem je to, že vidět někde silničáře, bylo nad moje síly, neviděl jsem, když opominu centrum Prahy, ani jedno auto, které by odhrnovalo chodník. Jak ale říkám, mně osobně to problém nedělá až takový, ale když jsem viděl na Hůrce vozíčkáře, který prostě zapadl na chodníku u metra a nebýt kolemjdoucího, stojí tam asi ještě teď, říkal jsem si, že je něco špatně.
Ano politici přinesli novelu zákona, která upravuje vyhlášku, podle které už nejsou majitelé domů povinni odklízet sníh z přiléhajících chodníků, kdy tato povinnost přechází na město. Výhodou toho je, že majitel nenese zodpovědnost za případný úraz kolemjdoucího, který uklouzne na neudržované ploše. Problém ale vzniká v tu chvíli, kdy město, jako se to děje třeba teď, nedokáže pokrýt všechny komunikace, chodníky a cesty a ty tak zůstávají pod sněhem.
V některých městech se šalamounsky rozhodli opatřit chodníky cedulkami "v zimě se chodník neudržuje" nebo "pozor kluzký povrch". Báječné.
Ale abych jen nenadával, napadlo mě přinést pár návrhů, jak podobné problémy do budoucna řešit.
1) neutrácet statisíce za cedulky, ale raději pár tisíc za lopaty a nechat ty, co úpěnlivě čekají na pracovním úřadě na práci, párkrát hodit lopatou, místo kluzkých povrchů by tak byly krásné a udržované povrchy, za stejné peníze jako cedulky.
2) neodhrnovat, ale rolbovat a sypat - Když už se někde silničáři rozhodnou sníh odhrnovat, časem vznikne problém, kam sníh dávat. Na parkovištích u obchodních center není kde parkovat, z chodníku nejde sejít na silnici, autem nejde vyjet z parkovacích míst.
Kdyby se na chodnících vrstva sněhu udusala a posypala štěrkem, určitě by ubylo hromad sněhu a podle mne se po takovém povrchu i lépe chodí.

1 comment:

Kainashi said...

Ne nadarmo se říká, že silničáři jsou nejmenší lidi na světš. Napadnou 2 cm sněhu a už nejsou vidět...