Rozdílné názory, závislosti a alternativní hudba

Protože sem se v poslední době hodně odmlčel nastřádalo se mi v hlavě pár myšlenek o kterejch sem asi ani sám nevěděl, ale po jednom včerejšim rozhovoru se dostaly na povrch a díky jednomu podnětnýmu šťouchnutí sem se dokopal k tomu abych je sepsal.

začneme od podlahy,
na začátku všeho bylo slovo. slovo které nepronesl však ten nahoře, ale někdo mě blízkej a mě nezaznělo v hlavě, ale ve sluchátkách u PC.
Na formě nezáleží dalo by se říct, důležitej je obsah. Obsah byl jasnej, snaha o navázání komunikace. Jen ke komunikaci je potřeba pár základních prvků - čas, prostor, dvě strany (vyjímkou sou blázni a schizofrenici, kteří si určitě v některejch případech schopni vystačit sami) a taky téma, protože když neni o čem mluvit tak se buďto jen mlčí nebo mluví o věcech jako počasí což je nuda.

No a teď si představte že polovina komunikujících, nebo lépe řečeno těch co by chtěli komunikovat, má čas, prostor i druhého člověka, ale nemá téma.
druhá polovina zatim má čas, ale minimum prostoru a téma se snaží nahodit avšak marně. Zoufá. Doufá. pak spadne skype.

Nevim jestli znáte ten pocit, když vám někdo volá, vy s nim chcete mluvit, ale prostě to se to v tu chvíli nehodí.
Problém nastává ve chvíli kdy se pokusíte z konverzace vymanit, protože musíte mít důvod a tady se dostávam do druhý fáze.

Sou lidi co trpěj předsudkama k různejm věcem, od triviálností jako je značka elektra až po barvu kůže. No a někteří maj zas předsudky vůči počítačovejm hrám. Svět se přeci jen trochu posunul od dob pacmanů a bombermanů a hry nyní skýtaj možnost jak se bavit s přáteli po síti. Jistě můžete s nimi jít do hospody, můžete s nimi jít sportovat a nikdo nic neřekne, ale jakmile se zmíníte o tom že s přáteli hrajete online, jsou lidé kteří nechápavě kroutí hlavou a s názorama plnejma předsudků se proti tomu obořují.
Nemyslim, že bych byl nějakej geek co mluví jen v ub3r c001 1337 5p33ch. naopak v okruhu přátel co počítačum neholdujou jdou témata jinam a když se bavim ( a bavit se umim snad opravdu všude) po pc a podruženejch věcech ani neštěknu, což někteří nedokážou.
Proto mluvit o mě jako o zhypnotizovanym maniakovi asi neni uplně namístě. Možná by se spíš hodilo pochopení ke koníčkum, který můžou bejt i jiný než fotbal, hokej, nebo čtení (nemam nic ani proti jednomu)
Na závěr asi nezbejvá nic než jen dodat to, že dát přednost kompu před reálnou zábavou by se dávat nemělo a to se snažim dodržovat a ačkoli možná ten článek zní jako snaha o obhajobu je to spíš pohled na problém očima druhé strany.

a ještě slibovanou alternativní scénu protože už je pomalu pravidlem, připojuji videa.
dnes je to opravdu trochu jiná kapelka. Tenhle orchestr totiž nehraje na normální nástroje, ale na nástroje ze zeleniny. Zní to celkem dobře a musí se i ocenit tvořivost umělců.

the vegetable orchestra