sem šťastnej jako blecha

Tak dnešním dnem na silnicích přibyl další pirát silnic.

Ráno šest hodin.
budík zvoní.
sprcha, kafe, čekání
něco po půl sedmé dorážím před centrum správních agend, kde nervózně čekám na 7:45 a mého učitele autoškoly. kolem se postupně začali schromažďovat ostatní žáci, kterých většina zde byla po druhé (někteří i po třetí)a začali si povídat o tom na čem vyhořeli a jak záludné zkoušky sou, což mě přivádělo k šílenství.
Něco po třičtvrtě už sme šli přímo do budovy do místnoti s několika počítači a pár komisaři, proběhla krátká prezenčka a už sme se usazovali k PC na první část testu: teorii. Jde o to udělat z pětadvaceti otázek, celkem hodnocených 50 body nejméně 43 bodů. Na celý test je 30 minut. Několik otázek mě opravdu zaskočilo, ale nakonec, sice s "odřenejma ušima", sem to přece jen dal přesně na hranici 43 bodů. to mě potěšilo a tak sem se mohl vydat v klidu na část druhou, tou jest technická zkouška. Dvě otázky, které sem si vybral byli velice záludné - akumulátor a převodovka. Naštěští mi bylo dáno a okecávání zvítězilo nad birokratickým komisařem.
to už bylo asi půl jedenácté a nastalo čekání na jízdu, vrchol celé zkoušky.
Potvrdilo se moje štěstí na pořadí a tak sem zkončil jako poslední :P a to když už byla asi jedna hodina se komisaři spolu s naším učitelem rozhodli, že si dají přestávku (zbývali sme jen dva) takže sme čekali dalších třicet minut a zatím poslouchali nejrůznější vyprávění jistého Honzy, který se mi jevil jako totální vocas :D hláška "nejlepší je napalm, to prostě neuhasíš" mě dostala.
Přibližně ve třičtvrtě na dvě se pak přiblížil můj čas.
napětí, stres a snaha zůstat v klidu se vě mě bili o místo na popředí. Několik drobných chybek tomu dodalo šťávu. Komisař začal být nervózní a začil mi je vyčítat.
Po několika ujetých kilometrech, parkování a průjezdu křižovatky z místa komisaře zaznělo: tak jedeme do autoškoly. ŠOK. "já to nedal?" "jak to" "Počkat... klid... to je konec zkoušky" "JO JO JO" tohle mi asi tak prolítlo hlavou a já v klidu mohl odjet poslední kilometr. Pak jen mě ale už na parkovišti zarazilo, když komisař začal mluvit o mých chybách a povídá:"Chlape já kdybych tě to nechal udělat příště... tak by si byl ještě víc nervózní. Takže to máš!"
Vylít sem z auta šťastnej jako blecha (až sem si tam nechal mikinu) ale co. Hlavně že to mam! JOOO JOOO JOOO :) tak teď jen zařídit auto!

PS: děkuju všem co mi drželi palce, hlavně mojí kočičce :-*