Měl sem sen (nejsem Martin ani Luter ani King), byla to spíš taková představa, myšlenka možná. Dejme tomu že by sme měli možnost mít obrovský model světa, kde by byla vyznačená trasa každého člověka nějakou linkou, nití například, tak by se proplétala světem a dělala by uzlíky pokaždé když se s jinou nití potká, promluví nebo jinak kontaktuje. Tak by vznikla síť, která by pokryla celou planetu a kdyby ste si pak vybrali niťku jakoukoli, tak po chvilce pátrání by se vám nakonec stejně povedlo dostat se k kterékoli jiné. Chci tím říct jen to, že ač si to člověk pravděpodobně neuvědomuje, je tak jako tak propojen s ostatními. Není proto tak jedno jak se k lidem kolem sebe chová, protože je snadné zakopnout o niť někoho kdo se vám časem může stát zaměstnavatelem, kantorem nebo může jít o příbuzného od vašeho potencionálního partnera a pak se to velice špatně žehlí. Dávejte si tedy pozor před tím, než začnete šlapat po šňůrkách kolem sebe, nikdy nevíte kdy se vám to vymstí.
Slovíčko dne bude Panacea, pochází z řečtiny a je to jméno bohyně léčení, o které se povídalo, že má všelék na každou nemoc. Proto se tedy slovo panacea používá také pro "Všelék" látku, která vyléčí každou nemoc.
Zdá se mi to, nebo ten čas opravdu tak rychle utíká? Než se člověk naděje, je tu dalši neděle a Wondřej s chutí zase napsat pár vět, který snad nikoho (krom Jeny, která tu najde další miliardu "hrubek" a dá mi to sežrat) neurazej.
Začnu ze široka; srpen se pomalu blíží ke konci a některým tak začíná škola. Držím tak palce a přeju hodně štěstí všem těm co se vrhaj do prvních ročníků, posledních ročníků nebo jiných ročníků a doufám, že se vám bude dařit co nejvíc.
Mně škola čeká čeká až za pár tejdnů tak se pokusim užít poslední zbytek volna. I když to zatim vypadá, že jinak než pracovně si to neužiju. Dokonce jsem si vydělal už i první peníze, při natáčení filmu Die Rebellin, sic jsem jen jako komparzista dělal umrlce v nemocnici. Sranda byla a poznal sem i prá fajn lidí. Zároveň se mi splnili dva sny, přičuchnout k filmu a vydělat si tim, že jen budu ležet v posteli. Chtěl bych touhle cestou pozdravit všechny ostatní raněné a všechny jeptišky, které se zůčastnili také. Natáčelo se v Klášteře kdesi na karlovarsku. Divil sem jak sem se vůbec, k takový faše dostal, ale pár korun k dobru vždycky potěší.
A dál? A DÁL?! Snad se mi podaří dostat jednu ze dvou dostupnejch pozic o který se od příštího týdne budu ucházet. Doufam, že se dostanu do Prahy, tam by to o dost lepší.
Hlavně ať už vydělam aspoň pár peněz. Začíná to chybět. Doufam jen že se školou se mi to povede všechno stíhat. I když by mi bylo divný kdyby ne.
A abych vás neošidil o pravidelnou porci nedělní muziky, dneska sem šoupnu zase něco novějšího a Amy McDonaldovou. Možná by to mohlo někoho pohoršit, že se takhle šťouram v něčem, co by zlý jazyk mohl nazvat komercí, ale po prohýřené páteční noci si tahle písnička zaslouží zaznít. Pavle, slib mi že už nebudem míchat pivo a paňáky (a ty další věci X.x)
Tak teď k písničce, zatím co o ní někdo říká, že je to další tuctová písničkářka, myslim, že má Amy daleko na víc, alespoň jejích pár prvních songů nezní vůbec špatně. My si dáme titulní song s názvem "This is the life" kteréžto refrém mi zněl v hlavě celé sobotní ráno (od těch 12:25 PM co sem vstal)
to by přece nešlo ne? Tak sem dneska projížděl klipy a padlo mi jich do oka hned několik, dneska si dáme však jen dva. Vzájemně nesouvisející styly i kapely. Rozdílný datum vzniku. Prostě společné toho moc nemají, ale dva klipy co jsem vybral mají jeden společný prvek. Tak tentokrát bude možná i na co koukat.
První kapelou, kterou dnes večer pouštím, jsou američtí White Stripes a jejich Seven nation army. Kapela, vznikla v roce 97 a mají na kontě 6 alb. A tahle písnička je singl z jejich čtvrtého alba Elephant.
White Stripes - Seven Nation Army
Druzí budou nováčci na poli populární muziky, britští The Thing Things, dvojčlená skupina tvořená Julesem de Martino a Katie White. Jejich kapela vzniká koncem miluhé roku a proráží do hitparád se singlem "thats not my name" my si pustíme jejich druhý singl, který vydali v tomto roce. Užijte si muziku i pro dnešní večer a dobrou noc děcka
tenhle nedělní song si dáme už v sobotu, jestli proti tomu má někdo výhrady, tak si trhněte. Bude to totiž vzpomínka na dvě velké hvězdy pěveckého nebe, bohužel oba jsou již po smrti, ale naštěstí jejich písně jsou tu pořád s námi. Písničku "This is a mans world" od krále funku si tu tak zpívá její autor James Brown (May 3, 1933 – December 25, 2006) a operní tenor z Itálie Luciano Pavarotti (October 12, 1935 – September 6, 2007).
Je to působivé představení a doufám, že si ho vychutnáte.
Luciano Pavarotti & James Brown - This is the Mans World
Pokud se vám u mě líbilo, nebo sem vás naštval braním vašich cenných minut života, nebo se mi chcete s něčím svěřit, popřípadě máte nějaké návrhy nebo nápady jak to tu vylepšit pište: wondrej.blogspot@hotmail.com nebo použijte shoutbox
Posts
